Niemiecki obóz koncentracyjny Stutthof / German Concentration Camp Stutthof: Johann Georg Elser, opuštěný hrdina

4. ledna 1903 v městečku Hermaringen ve Württembersku narodil se člověk, který téměř měl vliv na osud Evropy, a možná i světa. Německé noviny „Der Spiegel“ napsaly o něm: „The Man Who Tried to Stop Hitler“.

Člověk ten to Johann Georg Elser. Pocházel z nemajetné rodiny a udělal jen 7 tříd základní školy. Přesto, že neměl vzdělání získal povolání truhlář nábytkář díky své pracovitosti a perfektivnosti. Elser zápasil s potížemi obyčejného života, především s nedostatkem práci a z tohoto důvodu přibližoval se do komunistické strany.

Vstoupil do komunistické organizace Roter Frontkämpferbund (Rudý svaz frontových bojovníků) a byl členem truhlářského sdružení, jen nikde se neúčastnil aktivně.

Před převzetí moci Hitlerem Elser hlásil na komunistickou KPD ne pro jí ideový program, jen protože tvrdil, že tato organizace reprezentuje prospěch dělnické třídy. Byl typickým samotářem a neměl mnoho přátel.

Už od začátku Elser byl protivníkem Hitlera a jeho ideologie. Nikdy nepoužíval hitlerovského pozdravu a odmítal skupinové poslouchání Hitlerových radiových projevů. Podle jeho názoru Hitler už od začátku snažil se o omezení občanských práv Němců, a v další perspektivě do války. Po podepsání v 1938 Mnichovské dohody Elser pokusí spáchat atentát na Hitlera. Elser pokládal, že jen smrt diktátora zahraní Německo od války.

8. listopadu 1938 v pivovaře Bürgerbräukeller v Mnichově je slavené výročí Pivního puče - neúspěšného pokusu o státní převrat v Výmarské republice, který udělal Hitler a jeho okruh stoupenců 8. listopadu 1923. Elser objevuje se na oslavu, a pozoruje Hitlera a průběh slavnosti. Rozhodl se, že atentát s použitím zbraně je nemožný s důvodu silné ochrany diktátora. Považoval, že nejlepší způsob bude použití výbušné náloži. Rozhodl se proto, že atentát udělá v tomto místě během výročí pivního puče 8 listopadu 1939.

Aby zrealizovat svůj plán Elser pokoušel se o zaměstnání v Bürgerbräukeller, jen bezvýsledně. V srpnu 1939 najímal si pokoj v Mnichově a zahájil poslední připravení do atentátu. V tomto čase vlastní už kolem 50 kilogramů výbušných materiálů, které ukradl ve své bývalé práci v kamenolomech Königsbronn. Elser často se objevuje v pivnice (podle některých zdrojů se mu podařilo dostat tam práci) a proto si získá důvěru personálů a dělá průzkum terénu. Konečně začíná dělat. Přes 30 noci zůstává v uzavřené pivnici a žlábkuje v jednom sloupu otvor o velikostí 70 x 90 cm. V tomto otvoru umístí 10 kilogramovou výbušnou náloži řízenou hodinovým mechanismem. Všechno to maskuje, a v noci ze 7 na 8 listopadu během posledního ověření instalace, seřizuje hodinový mechanismus na hodinu 21.20. Hodinový mechanismus zkonstruovaný Elserem umožňoval seřizování hodiny atentátu do šest dnů před plánovým výbuchem.

Po ukončení připravení atentátník jde na nádraží, kde nastupuje do vlaku jedoucího ve směru Konstancí. Rozhoduje se ještě před výbuchem nelegálně překročit německo-švýcarskou zelenou hranice.

Výbuch bomby v Bürgerbräukeller nastává včas, to je v 21.20 a působí smrt osm lidi a zraňuje více než šedesát. Taky stavba pivnice je poškozená. Mezí oběťmi atentátu není Adolf Hitler. Diktátor zkrátil svůj pobyt na slavnosti a opouštěl pivnice v 21.07. Rozhodoval udat se vlakem v 21.31 do Berlína na setkání s generály.

Hitler už ve vlaku po obdržení informace o atentátu řekl: Teď jsem úplně šťastný. Fakt, že jsem pivnice opouštěl dřív než předpokládáno o něčem svědčí. Prozřetelnost chce, abych dosáhl svého cíle.

Atentát se nepodařil, a nepodařil se taký útěk atentátníka. Elser nevěděl jak moc blízko byla volnost. Kolem 200 metrů od švýcarské hranice zůstal náhodou zadřen německými celníky, kteří ho předali pohraniční stráže. Na začátku se omlouval, že zabloudil, ale bdělost strážníků vzbudily předměty, které vlastnil. Elser měl u sebe pohlednici Mnichovské pivnice a elementy zápalníku bomby. Bdělost strážníků se zvětšila, kdy v jeho kapse našli odznak komunistické strany Rotkämpferbund. Poněvadž věděli o atentátu rozhodovali se předat Elsera gestapu.

Kdy víme, jaké jsou vyšetřovací metody gestapa, můžeme si představit, že Elser rychle se přiznal do viny. Takhle se stálo. Jen kdy šéf gestapo Müller se dověděl o přiznání se Elsera do viny, zeptal se, kdo se skrývá za tomto atentátem. Gestapo vedoucí vyšetřování řekl, že nikdo. "Ať to řekněte Himmlerovi" - řekl Müller. Věděl co říká, protože Himmler napsal na protokolu vyšetřování urážející epiteta na adresu vedoucího tohle vyšetřování. Tato reakce vzniklá z přesvědčení nacistů, že za atentátem se skrýval britský špionáž. Ty spekulace zvěrohodnila náhoda. V den po atentátu služba bezpečnosti SS zadržela dvou anglických agentů svezených operační hrou na pohraničí německo-holandské. Přesto, že agenty neměli nic společného s atentátem, učiněno jím výtku účastnictví v jeho připravení.

Nacisté čekali s vyhláškou pravého jména atentátníka do 22. listopadu 1939. V tomto čase hledali potvrzení své hypotézy o zúčastňujících se v atentátu obcích špionážích. Nemohli pochopit, že Elser celé předsevzetí zrealizoval sám, bez pomoci zvenčí.

Elser byl zadřen v Sachsenhausen, potom v Dachau pod falešným jménem Eller a v dost dobrých podmínkách jak na tábor. Byl bez ustání střežen dvou esesmany. Trvalo to do 9. dubna 1945, kdy podle rozkazu Müllera byl vyhlazen a jeho mrtvola spálená.

Pro Hitlera a jeho přisluhovači výsledky neúspěšného atentátu byly významné. Atentát nacisté vykořisťují jako záminku k porušení neutrality Holandska 10. května 1940. Atentát přispěl do zvýšení popularity Adolfa Hitlera mezí Němci.

Po válce Johann Georg Elser byl zapomenutý. Německým hrdinou na piedestalu stál se plukovník von Stauffenberg - jiný, také neúspěšný atentátník na Hitlera. Elser upadl v zapomenutí pravděpodobně kvůli náklonností ke komunismu. Teprve v 50. let po atentátu v televize RFN ukázala dokumentární film ukazující charakteristiku Elsera. Vydáno také knihu popisující historie jeho atentátu. V rodinným městě Elsera byl ustaven obelisk na památku hrdiny. Zdá se, že úsilí o významné vzniknutí ve vědomí lidi informaci o čině udělaným Elserem jsou neúspěšné. Nadále známějším atentátem je atentát Stauffenberga z dne 20. července 1944.

Pří psaní tohoto textu byly vyuzené různé publikace tykajíce se Johanna Georga Elsera, v tom taký článek Eugeniusza Guza "Zapomenutý atentát na Hitlera" vydaný v polským týdeníku "Przegląd" číslo 46/2004.

Fotky: Internet.

Tłumaczenie: Magda Klimek